Přejít na: Obsah | Konec stránky

Archeologické nemovité a movité nálezy (památky)

Archeologické nálezy

Archeologické nálezy jsou součástí archeologického dědictví ČR. Jsou primárním pramenem historické informace o člověku, jeho kultuře a jeho interakcích s prostředím od počátku jeho vývoje až do současnosti. Původně se vyskytují v zemi, na zemi i nad zemí, na souši i pod vodou. Mohou být zkoumány hlavně nebo výlučně archeologickými metodami. Archeologické nálezy mohou být movité nebo nemovité. Archeologické nálezy a jejich soubory i vazby, kterými jsou propojeny mezi sebou a se svým okolím, jsou součástmi archeologického dědictví bez ohledu na to, zda již byly či ještě nebyly objeveny a identifikovány.

Hodnota archeologického památkového fondu v historické krajině

Archeologické lokality, tvořící jako soubor hmotných a nehmotných archeologických nálezů archeologický památkový fond, jsou významným krajinotvorným prvkem. Nejviditelnějším příkladem jsou fortifikace, pocházející z různých období v naší krajině. Spektrum archeologických lokalit je však daleko širší a nejohroženější jsou ty nejméně nápadné, jako jsou např. pozůstatky důlní činnosti, milířiště, cesty atd. Jakožto krajinotvorný prvek jsou ale i tyto, na první pohled nenápadné archeologické lokality, nenahraditelné a zánik každé z nich natrvalo umenší hodnotu krajiny.

Hodnota archeologického památkového fondu v sídelních areálech (vesnice a města)

Hmotné a nehmotné archeologické nálezy skrývají také dodnes obývané sídelní areály. Většinou nejsou, v kontextu živých sídel, prvkem, který vizuálně utváří představu o minulosti lokality. Archeologické kontexty jsou ale nepominutelnou součástí vývoje historické architektury (sakrální i profánní). Tvoří součást pozůstatků po ekonomických činnostech v místě kdysi provozovaných a charakterizují vývoj veřejných prostranství i komunikací. Neopakovatelné jsou archeologické prameny při rekonstrukci životního prostředí všedního života našich předků. Každý zásah do archeologických terénů, který nepředchází záchranný archeologický výzkum, nevratným způsobem umenšuje vypovídací možnosti celého památkového fondu.

Formy ochrany (území s archeologickými nálezy, kulturní památka, památková rezervace, památková zóna)

Základní formou ochrany, dle znění §22., odst. 1 památkového zákona je Území s archeologickými nálezy. Na tomto území, které se nachází na většině území ČR, je nutné dodržovat pravidla daná zákonem 20/1987Sb., a to §22., odst. 2. Tedy oznámit již v době přípravy územně příslušnému Archeologickému ústavu záměr provádět práce ohrožující archeologické nemovité a movité nálezy a umožnit mu, nebo jiné k tomu oprávněné organizaci, provedení záchranného archeologického výzkumu.

Některé archeologické lokality (v ČR cca 1300  k roku 2009) jsou zvláště chráněny zápisem do Ústředního seznamu kulturních památek ČR (ÚSKP). Každý stavební či jiný zásah do archeologických terénů zde musí být posuzován zvlášť přísně a preferována taková řešení, která co nejméně poškodí archeologické nemovité a movité nálezy v jejich původním uložení, tj. v zemi.

Archeologické nemovité a movité nálezy ve svém původním uložení, tj. v zemi, tvoří také významnou součást architektonických památek, taktéž chráněných zápisem v ÚSKP ČR jako památkové zóny, památkové rezervace atp.

Některé nejvýznamnější archeologické lokality jsou prohlášeny Národní kulturní památkou a řada národních kulturních památek má také svou archeologickou – podzemní část, která je chráněna prohlášením NKP.