Přejít na: Obsah | Konec stránky

Páni z Pernštejna

Páni z Pernštejna patřili mezi staré moravské panské rody. Jako svůj erb užívali zubří hlavu s houžví v nozdrách na stříbrném či zlatém štítě. Dějiny tohoto rodu můžeme sledovat od konce 12. století do roku 1631, kdy Pernštejnové vymírají po meči.

Pernštejnové více než čtyři století ovlivňovali dějiny Moravy i Čech. Dodnes po nich zůstala mnohá města a vesnice, panská sídla či množství hodnotných uměleckých děl.

Pernštejnové neovlivňovali pouze dějiny Českých zemí (Čechy, Morava, Slezsko), ale zanechali hlubokou stopu i v tak vzdálených místech, jako bylo například Španělsko. Pernštejny se Španělskem spojovaly vazby rodinné, kulturní, politické i náboženské. Příkladem za všechny budiž sňatek pozdějšího nejvyššího kancléře Království českého Vratislava z Pernštejna s urozenou španělskou šlechtičnou Marií Manrique de lara y Mendoza v roce 1555.

S osobou Marie Pernštejnské de Lara je spojena i světově proslulá církevní památka, tzv. Pražské Jezulátko. Marie Pernštejnská si tuto voskovou sošku s sebou přivezla do Čech jako rodinnou relikvii. Součástí pernštejnského rodinného pokladu zůstalo Pražské Jezulátko až do roku 1631, kdy jej po smrti posledního mužského příslušníka rodu darovala Polyxena Lobkovická z Pernštejna karmelitánskému kostelu Panny Marie Vítězné v Praze na Malé Straně.